Madeira

5. 08. 2020 - karel.tropp

Ideální klima, krásné pláže a oceán. Ráj na zemi!

Proč Madeira?

Náš plán byl jasný. Jet na dovolenou k moři, kde neproležíme celé dny na pláži a zároveň tam nebude průměrná teplota 30°C. Tímto se nám okruh destinací razantně zmenšil. Při prohledávání mapy světa nám padl do oka malý ostrov Madeira v Atlantském oceánu. Hned jsme si začali zjišťovat informace. Letecky se dostanete bez problému, jak přímým letem, tak s mezipřistáním v Lisabonu. Zvolili jsme variantu odletu z Vídně do Lisabonu a následně na ostrov. Byla to podstatně delší doba na cestování, ale vyšlo nás to o polovinu levněji. Navíc se mohl člověk protáhnout a odpočinout si od letadla.

Další otázkou bylo jak se budeme po ostrově přemísťovat. Autobusová doprava na některých místech jezdí nepravidelně. Pokud chcete navštívit celý ostrov jako my, je auto nutnost. Auto bylo super až na pískající brzdy při každém brzdění. Musíme ocenit udržovanost silnic, na hlavních tazích dokonce kvalita lepší než u nás.

Machico

První ubytování jsme měli rezervované ve městě Machico. Nachází se blízko letiště a je dobrým styčným bodem pro putování po východě ostrova. Druhý den od příletu jsme navštívili město Canical a odkud vedla trasa Vereda Boca do Riso Canical, po které jsme se vydali. Pokud se budete chtít vydat stejnou trasou jako my, doporučujeme si vzít trekové boty. V sandálech to půjde velice těžko. Cesta je stále do kopce, povrch hornatý, ale za ty výhledy to stojí. Odpoledne jsme strávili na pláži Praia de Machico, výšlapem na výhlídkové místo Miradouro a prozkoumáváním města.

Ponta de Sao Lourenco

Jedná se o přírodní rezervaci na nejvýchodnější části ostrova. Nelenili jsme a brzy ráno vyrazili. Věděli jsme z přečtených recenzí, že zde bývá problém zaparkovat. Cesta až na konec je velice dlouhá a úzká. Vyhraňte si alespoň 4-5 hodin na klidnou chůzi přírodou. Po cestě je možnost koupání na malých plážích, které v nejsou v mapách zaznačené. S sebou budete potřebovat vhodnou obuv, pokrývku hlavy, opalovací krém, dostatek vody a plavky. Nikde nejsou žádné stromy, pouze nízké keře a traviny. Téměř na konci trasy se nachází odpočinkové místo, kde se můžete posilnit před výšlapem na Pico do Furado. Zpáteční cesta je stejná jakou přicházíte, nevyhnete se neustálému vzájemnému pouštění. Když jsme se vraceli zpátky, teprve začínali lidé chodit.

Malý tip: Pokud bude během vašeho pobytu zataženo, je to vhodný den na tento výlet. Není nic horšího než jít v největším teple a s rozpáleným sluncem touhle pustinou.

Na závěr dne jsme si dopřáli odpočinek na pláži Prainha, která se nachází po cestě zpátky na ubytování. Je to jedna z pláží s přírodním lávovým pískem. Tohle místo rozhodně nezapomeňte navštívit.

Vyhlídka Balcoes

Opět doporučujeme vydat se brzy ráno. Ráno s parkováním nebyl problém a na vyhlídce jenom pár lidí. Cesta trvá přibližně 45 minut pěšky kolem levád. A na co je výhled? Na nejvyšší horský masiv s vrcholky Pico do Arieiro (1 818 m), Pico das Torres (1 851 m) a Pico Ruivo de Santana (1 862 m), na opačné straně výhled až k severnímu pobřeží ostrova (městečko Porto da Cruz). Oceňujeme naprostý klid a dobré značení. Po cestě jsme se šli ještě podívat na vodopád a Posto Aquicola do Ribeiro Frio (místní chov ryb). Naopak u parkoviště jsme zažili šok - bylo plné a silnice ucpaná autobusy. Měli jsme problém vůbec vyjet.

Porto da Cruz

Další naší zastávkou se stalo městečko Ponto da Cruz. Naším cílem byla stará budova North Mills Distillery, kde se vyrábí rum dodnes. V případě dobrých povětrnostních podmínek je ideální místo na surfování pláž Praia da Alagoa.

Santana

Při přejezdu na další ubytování jsme se stavili podívat na původní domky ve městě Santana. Parkování bylo hned naproti v kryté budově. Pár metrů odtud se nachází zábavní park Parque Temático da Madeira, který jsme si náramně užili. V rámci plného vstupného je plavba na lodičce, projížďka vláčkem a vstupy na jednotlivá stanoviště. Historii celého ostrova se naučíte zábavnou formou. Po celém areálu můžete obdivovat zahrady s madeirskou flórou. Poslední zastávkou pro nás bylo navštívení Ruínas de São Jorge. Pro nás největší zážitek toho dne. Všude samé útesy, banánovníky a  největší atrakcí ruina starého mlýnu na cukrovou třtinu.

Veu da Noiva, Agua D'alto

Na Madeiře je k vidění mnoho vodopádů. Na pár z nich jsme se šli podívat, protože to není takový oříšek je najít. Většina z nich křižuje nepoužívané a neudržované silnice. Z tohoto důvodu se nedoporučuje po nich jezdit autem. My jsme se k nim vydali pěkně po svých a dobře jsme udělali. Silnice jsou průjezdné nanejvýše jedním autem a v tunelech pěkně prší.

Seixal

Další zastávkou nám bylo městečko s úžasnou písečnou pláží a nezapomenutelnými výhledy na útesy. Počasí nebylo zrovna na koupání, ale i tak jsme se nenechali odradit. V případě dobrých povětrnostních podmínek se zde dá surfovat, žádné kameny pod hladinou jenom písek. Další možností ke koupání jsou přírodní bazénky hned za přístavištěm. Pokud máte rádi více soukromí, bude to pro vás jasná volba.

Porto Moniz

Velice populární místo ke koupání v přírodních bazénech s mořskou vodou. Vstup se platí pouze v lázních. Na předchozí pláži jsme se vykoupali dostatečně, proto jsme zvolili procházku po promenádě z jednoho konce na druhý. U přírodních jezírek Piscinas Naturais jsme se najedli v místní restauraci Cachalote. Bohužel jsme seděli blízko lávových kamenů. Hned jak nám přinesli jídlo, objevilo se hejno malých ještěrek. Ty nejodvážnější nám kradly jídlo z talířů. Kousek od restaurace je také pevnost, ve které se skrývá akvárium.

Levada do Alecrim

Hojně rozšířená je turistika podél levád. Zvolili jsme si trasu Levada do Alecrim k  vodopádům Lagoa do Lajeado. Dále pokračovali cestou Vereda da Lagoa do Vento k stejně jmenovanému vodopádu. Poslední zastávkou nám byla kavárna Rabaçal Nature Spot Cafe s nádhernou terasou do přírody. Ochutnali jsme místní bolo de banana s kávou. Na cestě  zpátky (pěšky i autem) jsme potkali stádo krav kmících se na silnici travinami. Ano, na ně si dávejte při svých cestách pozor. Hlavně ve vnitrozemí na ně narazíte často, když si usmyslí, že zrovna tato silnice je pro ně nejlepší a nikam se nehnou. Potom vám zbývá jen čekat, až odkráčí zpátky na pastvinu.

Cabo Girão Skywalk

Turisticky nejprofláklejší vyhlídka s prosklenou podlahou a výhledem na Atlantický oceán, města Funchal a Camara de Lobos. Výhled krásný, lidí plno. Přijeli jsme dopoledne a už v tu dobu byl problém zaparkovat.

Câmara de Lobos

Malé rybářské městečko s velkým počtem restaurací. Opět problém zaparkovat. Prošli jsme se k pobřeží a k vyhlídce Ilhéu de Câmara de Lobos. Město nás tolik neoslovilo, tak jsme pokračovali dál.

Funchal

Všichni jistě víte, že Funchal je hlavní město. To se rovná hodně lidí, aut, turismu, problém s parkováním. Po celém týdnu stráveném v malých městech (kdy bylo pár místních) jsme na to nebyli zvyklí. Rozhodli jsme se, že ve Funchalu prozkoumáme především parky a okolnímu ruchu se budeme vyhýbat. Podařilo se nám zaparkovat u pevnosti Fortaleza do Pico. Prošli jsme se kolem a rovnou strmě dolů k pobřeží se zastávkou v Museu da Quinta das Cruzes a v jejích zahradách. Další zastávkou byla zahrada Jardim Municipal, kde jsme poseděli na lavičkách, pozorovali městský ruch a posunující se taxíky. Poslední zastávkou nám byl park Santa Catarina. Funchalem jsme zakončili naše cestování po ostrově. 

Co se týče obyvatel, všichni jsou neuvěřitelně milí, ze začátku nám to přišlo až divné, že jedete autem a místní na vás mávají. Mnoho zvířat na Madeiře moc nenajdete, především to jsou drobní živočichové jako ještěrky, ptáci a v oceánu ryby, delfíni a velryby. Domácí mazlíčci, především psi, mají na ostrově naprostou volnost. Potulují se všude na silnicích, na náměstí, u obchodů. Žádný z nich nebyl agresivní, většinou si lidí ani nevšimali.

Na Madeiře jsme strávili krásných 8 dní a určitě to není naposledy.

 

Malý výčet, co musíte ochutnat:

Rybí speciality - především ryba Espada - je pouze u břehů Madeiry

Espetada - špíz s hovězím masem, obaleným ve směsi česneku, bobkového listu a soli.

Poncha - drink, ovocná šťáva s místním třtinovým rumem

Coral - místní pivo

Bola de coca - chléb, koupíte v jakémkoliv supermarketu, v restauracích se podává jako předkrm

Bolo do mel - tradiční “medový” koláč s ořechy a exotickým kořením, koláč se láme a zapíjí vínem 

Doporučené restaurace:

O Casco - výborné rybí speciality, doporučuji především vyzkoušet ESPADU, většinou zapečená s banánem nebo marakujou 

Restaurante Lily's - všichni místní doporučují

Seven's Bar - příjemný majitel s dobrým jídlem a pitím, ceny jsou nízké.

Not all those who wander are lost.

J. R. R. Tolkien

0 komentářů