Záhřeb: průvodce

Bánský dvůr, v chorvatštině psáno Banski dvori, je historická budova, jež je sídlem vlády Chorvatské republiky. Stejně tak i v minulosti, od chvíle vzniku budovy, zde byla rezidence chorvatských správců. Bánský dvůr je ryze barokního slohu. Jedná se o propojený komplex paláce a jednopatrového dlouhého bloku, který vznikal v druhé polovině 18. století, a poté ještě na začátku 19. století, kdy byl lehce přestavěn. Bánský dvůr se nachází na náměstí sv. Marka v Horním městě zvaném Gradec. 

Věž Lotrščak tyčící se nad Horním městem je pomyslným symbolem Záhřebu. Byla postavena ve 13. století v rámci budování obranného systému kolem Horního města a konkrétně měla sloužit ke střežení jižní brány městské hradby Gradec. Název věže je odvozen z latinského jazyka - campana latrunculorum, což v překladu znamená „zvon zlodějů". Tedy uzavření městským bran pokud se blíží nebezpečí. Dnes je tato věž jedním z nejlépe dochovaných objektů z opevnění města. Navíc je z ní nádherný výhled na celý Záhřeb.

Farní kostel svatého Marka, v chorvatštině Crkva sv. Marka, se nachází na stejnojmenném Náměstí sv. Marka napoti Bánského dvůru. Je to nádherný a ikonický kostel, jež byl vystavěn ve 13. století v románském slohu. Ve druhé polovině 14. byl ale radikálně zrekonstruován v pozdně gotický kostel třílodního typu. Celý interiér i exteriér je úchvatný, přesto ale se jako nejcennější část považuje jižní portál, jež je dílem sochařů rodiny Parléřů z Prahy. 

Gradec je označení pro Horní město v Záhřebu, v chorvatštině psáno Gornji Grad. V rámci poznávání města byste jej měli projít celý, neboť na každém kroku narazíte na nějakou památku nebo historickou budovu. Budete moci spatřit kamennou bránu pocházející z třináctého století. Vyrazit lze k Bánskému dvoru, chorvatskému parlamentu nebo dáte přednost věži Lotrščak. Ta byla vybudována také ve třináctém století, a kromě muzea uvnitř se lze těšit hlavně na krásný výhled z vrchní části. Město odtud budete mít, jako na dlani. Horní město pochopitelně ukrývá i jiné a mnohdy méně známé pamětihodnosti. Patří mezi ně jezuitský kostel sv. Kateřiny a gotický kostel sv. Marka. Dále můžete zavítat do některého z muzeí, je jich hned několik. Prohlédněte si například Muzeum města Záhřeb, Chorvatské přirodovědné muzeum nebo Chorvatské historické muzeum. 

Tato nádherná katedrála Proměnění Páně (v chorvatštině: Crkva Preobraženja Gospodnjeg) se nachází v Dolním městě Záhřebu, a to na náměstí Petra Preradoviće. V Záhřebu je brána jako symbol přítomnosti srbské církve, neboť je katedrálou Srbské pravoslavné církve. Co se týče stavby, prvotní kostel zde byl postaven na konci 18. století. Později, v roce 1866 byl ale zrekonstruován a přestaveň dle návrhu architekta Kleina. O 20 let později byl znovu poupraven dle plánů architekta Bollého. Pokud bychom měli určit sloh, v jakém je katedrála postavena, bude to kombinace románské a byzantské architektury.

Náměstí bána Jelačiće, které se v chorvatštině nazývá Trg bana Jelačića, je jedno z nejrušnějších a nejvýznamnějším v rámci celého Záhřebu. Nachází se v historické části Dolního města a v jeho středu je od roku 1866 umístěna socha bána, jež celému náměstí dominuje. Toto náměstí je tedy pojmenováno po bánovi, správci Chorvatska, Josipu Jelačićovi, který zde panoval v 19. století. Na náměstí se často konají kulturní a společenské akce, je zde mnoho obchodů, restaurací či kaváren, a proto je toto místo určitým středobodem společenského života obyvatel Záhřebu.

Chorvatské národní divadlo nacházející se v Dolním městě Záhřebu je přenádhernou novobarokní budovou, jež je místem konání divadelních, operních nebo baletních představení. Divadlo je známé také pod zkratkou HNK Zagreb. První divadlo v Záhřebu, které vzniklo v roce 1836, ale sídlilo v Horním městě. Po neštěstí zemětřesení bylo značně zničeno, a tak se divadlo přestěhovalo do budovy v Dolním městě, ve které sídlo dodnes. Slavnostně bylo otevřeno v roce 1895. Na interiéru i exteriéru se podepsali významní architekti Fellner a Helmer. Ti divadlo vypilovali k dokonalosti. Zajímavostí je, že se na slavnostním otevření účastnil také mocný císař a král František Josef I. Chorvatské národní divadlo od svého vzniku hostilo mnoho významných umělců z celého světa.

Záhřebská katedrála je zkrácené označení pro Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava, jež je v rámci kulturních a historických památek v Záhřebu tou nejznámější a nejnavštěvovanější. Původně stál na místě dnešní katedrály malý kostelík, který byl vybudovaný kolem 10. století. V roce 1094 bylo vytvořeno králem Ladislavem I. Stavým Záhřebské biskupství, a na to byl kostel zvětšen do podoby románsko-gotické katedrály. Ta byla v polovině 13. století zničena Tatary, ale v zápětí obnovena v ryze gotickém slohu biskupem Timotejem. Později, v 16. století, došlo k připojení věží a hradeb. V roce 1641 byla dostavěna přepychová renesanční věž, jež je z dáli viditelná. Aktuálně prochází levá věž stále rekonstrukcí a datum dokončení není známo. Přesto je katedrála návštěvníkům otevřena a vy se tak můžete pokochat mistrovským dílem v novogotickém slohu. 

Zejména děti určitě ocení výlet do Zoologické zahrady Zagreb (chorvatsky: Zološki vrt grada Zagreba), která se nachází v parku Maksimir severovýchodně od centra Záhřebu. Byť je zahrada rozlohou malá, rozkládá se na sedmi hektarech, je velice bohatá, neboť je domovem více jak 2 225 zvířat. Navíc je to jedna z pouze tří zoo, které se v Chorvatsku nacházejí. 

Park Maksimir je nejstarším parkem v Záhřebu, a také patří k těm největším. Rozprosírá se na rozloze o 316 hektarech, přičemž jedna jeho část hostí také Zoologickou zahradu. Jelikož je park domovem mnoha rostlin a zvířat, je považován za kulturní dědictví. Byl založen v roce 1787 jako první velký veřejný park v jihovýchodní Evropě. Roku 1794 byl poté otevřen veřejnosti. Park Maksimir se pyšní několika velkými loukami, které jsou jako stvořené pro piknik. Cesty jsou lemovány lavičkami, abyste mohli kdykoliv spočinou a relaxovat. Je zde také několik kaváren či restaurací. Park disponuje navíc pěti jezery, které všemu dodávají ten pravý romantický nádech. 

Na horském masivu nad Záhřebem se rozprostírá přírodní park Medvednica. Tato lesy hustě porostlá oblast přímo vybízí k turistickým aktivitám. Je to velmi oblíbené místo jak mezí místními, tak mezi turistky. A to možná proto, že si zde trasu dle libosti či náročnosti najde každý. Jsou zde stezky jak pro milovníky klidných nenaročných procházek lesem, tak pro vášnivé nadšence turistiky zdolávajících i hory. Míst k odpočinku a laviček je zde mnoho. Cesty vás povedou kolem krásných průsmyků, jeskyní, vodopádů, starých důlních štol nebo malebných kostelíků. Záleží jen na vás, kudy se vydáte. Je třeba ale zmínit, že velice populární cílovou destinací je středověký hrad Medvedgrad vypínající se na kopci uprostřed tohoto přírodního parku. Je z něj doslova úchvatný pohled. Navíc je v parku několik horských chat, kde se budete moci občerstvit a ochutnat regionální speciality.

Medvedgrad je středověký opevněný hrad ležící na jižních svazích horského masivu Medvednica. Byl vystavěn na vyvýšeném strategickém místě, aby střežil město. Za jasného dne je Medvedgrad vidět z dálky, zejména z věže Lotrščak. Hrad byl postaven mezi lety 1249 a 1254 jako reakce na invazi Mongolů, jež Záhřeb do základů vypálili a zničili. Stal se sídlem mnoha chorvatských bánů, přičemž poslední rod, který na hradě sídlil, byla rodina Gregorijanec. Po ničivém zemětřesení v roce 1590 byl hrad silně poškozen a opuštěn. Až do 20. století zůstával v původních ruinách, poté byl ale lehce zrekonstruován či opraven. Nyní je Medvedgrad hojně navštěvovaným turistickým místem.