Vzhůru za dobrodružstvím.
Druhé největší město Ruska, které mohou pamětníci znát pod názvem Leningrad. Jeho situování je v severní části této velmoci, kde ústí řeka Něva do Finského zálivu. Pro Ruskou zemi představuje jeden z nejvýznamnějších přístavů. Název Petrohrad využívá město po referendu, které proběhlo v roce 1991. S městem se pojí řada významných historických událostí. Datum vzniku se váže s rokem 1703. Na jeho ploše o rozloze 1 439 km2 se nachází velká spousta pamětihodností a historicky významných objektů. Kvantum z nich je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Jen pro zajímavost, v Petrohradu je více jak 342 mostů. Petrohrad je mnohými činiteli označován za nejevropštější město Ruska, což také o mnohém vypovídá. Honosnost tohoto města lze spatřit na palácích, bulvárech a dalších ikonách.
Aničkovův palác je považován za jeden z nejvýraznějších příkladů palácové architektury 18. až 19. století v Petrohradě. Palác byl postaven v letech 1741 - 1751 na příkaz císařovny Alžběty I., dcery cara Petra Velikého. Aničkovský palác se stal během prvního půlstoletí své existence oblíbeným útočištěm Alžběty I. a Kateřiny II., Alexeje Razumovského a Jeho Výsosti prince Grigorije Potěmkina. Následně se stal jednou z rezidencí císařské rodiny - jejich domovem a místem pro okázalé oficiální recepce, okázalé plesy a maškarády. Palác vlastnili velkovévodkyně Jekatěrina Pavlovna (dcera císaře Pavla I.), Mikuláš I., Alexandr II. a Alexandr III. Dětství zde prožil i poslední ruský císař - Mikuláš II. Součástí paláce je také přenádherná zahrada, jež je je útulným poklidným koutem v srdci ruské metropole.
Nedaleko paláce se nachází také Aničkovův most přes řeku Fontanka.
Mramorový palác je jednou z nejuznávanějších staveb v Petrohradu z 18. století. Byl postaven v letech 1768 - 1785 na příkaz Kateřiny II., která jej hodlala darovat svému oblíbenci Grigoriji Orlovovi. Jak samotný název paláce napovídá, své jméno dostal dle materiálu, ze kterého byl postaven. Přesně ze 32 druhů mramoru v kombinaci se žulou.
Existuje zajímavá legenda, která říká, že Kateřina Veliká se rozhodla vytvořit projekt paláce sama. Jakmile jej ukázala architektovi Antoniu Rinaldimu, ten projekt schválil a stavba mohla započít. Císařovnin oblíbenec však v paláci nikdy nežil, protože znenadání zemřel. Kateřina proto palác koupila zpět od Orlovových příbuzných a darovala ho svému vnukovi - Konstantinu Pavlovičovi.
Ermitáž se svojí sbírkou více než 3 000 000 uměleckých děl řadí k jedněm z největších muzeí na světě. Celý komplex Ermitáže se skládá z pěti budov - Zimního paláce, Malé, Staré a Nové Ermitáže a Divadla Ermitáže a rozhodně si jeho návštěvu nesmíte nechat ujít. V 350 výstavních sálech můžete obdivovat rozmanité sbírky výtvarného umění, drahých kamenů, medailí, mincí a dalších uměleckých exponátů. Ovšem pokud byste každému jednomu vystavenému předmětu chtěli věnovat 1 minutu, potřebovali byste na prohlídku celé výstavy 11 let...
Založení sbírky má na svědomí Kateřina Veliká a postupem času se sbírky dál rozrůstaly. Oficiální status muzea má Ermitáž teprve od revolučního roku 1917.
Ačkoliv postráda turistickou slávu Ermitáže nebo Mariinského divadla, Petropavlovská pevnost rozhodně není o nic menší dominantou města, dokonce byla první stavbou Petrohradu. Původně zamýšlené obranné funkci však nikdy nesloužila. Místo toho má bohatou, velmi pestrou a někdy zlověstnou historii. Sloužila jako vojenská základna, sídlo vládních ministerstev, pohřebiště ruské císařské rodiny, místo průkopnických vědeckých experimentů či vězení nejvýznamnějších ruských politických vězňů.
Dnes je Petropavlovská pevnost z větší části pod záštitou Petrohradského historického muzea s řadou stálých a dočasných výstav mapujících různé aspekty minulosti tohoto komplexu.
Palác Admirality (zkráceně Admiralita) je jednou z nejstarších a nejdůležitějších budov Petrohradu. Nachází se na konci slavného petrohradského bulváru Něvský prospekt. Klasicistní budova vznikla v roce 1706 na příkaz samotného Petra Velikého a svého času sloužila jako maják. Dnes zde sídlí námořní akademie. Majestátný palác zdobí bílé sloupy, 28 metrů vysoká pozlacená věž a několik soch.
Otevřeno je každý všední den od 9:00 do 18:00 hodin.
Impozantní Kazaňská katedrála známá také jako Katedrála Panny Marie Kazaňské se může pochlubit působivou kamennou kolonádou. Ta ohraničuje vždy upravenou zahradu v jejímž středu se nachází romantická fontána. Katedrála byla postavena v letech 1801 až 1811 pod taktovkou architekrta Andreje Voronikhina. ten se inspiroval bazilikou svatého Petra a Pavla v Římě a měla být hlavní pravoslavnou katedrálou v zemi. Po válce v roce 1812 (během níž byl poražen Napoleon) sestala památníkem ruského vítězství. V katedrále je pohřben slavný ruský polní Maršál Michail Kutuzov.
Otevírací doba:
Pondělí: 9:00 - 19:45
Úterý: 6:30 - 19:45
Středa: 9:00 - 19:45
Čtvrtek: 9:00 - 19:45
Pátek: 9:00 - 19:45
Sobota: 9:00 - 19:45
Neděle: 6:30 - 19:45
Úchvatná katedrála Vladimirské ikony Matky Boží (známá také jako Vladimírský chrám), dokončená v roce 1783, je jedním z nejstarších kostelů v Petrohradu a představuje skutečně fascinující kombinaci barokního a klasického architektonického stylu. Kostel je korunován pěti cibulovitými kupolemi, které se tyčí k nebi na Vladimírském prospektu - v jedné z nejhistoričtějších částí města. Ke kostelu přiléhá impozantní čtyřpatrová zvonice. Kostel je také domovem jednoho z nejstarších a nejpropracovanějších ikonostasů v Rusku.
Otevřeno je každý den včetně víkendu od 8:00 do 20:00 hodin, v neděli už od 6:00 hodin.
Alexandrův sloup je jednou z nejúžasnějších památek Petrohradu. Sloup, postavený na počest vítězství ve válce s Napoleonem, je vyroben z jednoho kusu žuly a je nejvyšším monumentem svého druhu na světě. Jeho výška dosahuje 47,5 metru. Skutečný zázrak architektury a inženýrství. Monolitický hřídel není připevněn k základně, ale je udržován ve svislé poloze svou vlastní působivou hmotností. Sloup korunovaný sochou anděla stojí v samém středu Palácového náměstí.
Pětihektarové Palácové náměstí, jeden z nejkrásnějších a nejharmoničtějších souborů architektury na světě, zůstává po téměř třech stoletích hlavním veřejným prostorem Petrohradu. Stejně jako Rudé náměstí v Moskvě bylo Palácové náměstí v Petrohradu dějištěm mnoha významných událostí v ruské historii. První vystavěnou budovou na náměstí byl Zimní palác, který se stal hlavním sídlem císařů. Tvrdí se, že po dokončení stavby zůstaly v okolí náměstí hromady suti, z níž si veřejnost mohla vzít veřejnost cokoliv zbylo. Koncem 18. století vznikaly v okolí paláce další budovy.
Nejslavnější budova Petrohradu, Zimní palác, nejen fyzicky dominuje Palácovému náměstí a jižnímu nábřeží řeky Něvy, ale hraje také ústřední politickou, symbolickou a kulturní roli v třistaleté historii města.
První císařskou rezidencí na místě Zimního paláce byl dřevěný dům v holandském stylu postavený v roce 1708 pro Petra Velikého a jeho rodinu. Tu v roce 1711 nahradila kamenná budova, jejíž zbytky tvořily základy divadla Ermitáž.
Císařovna Anna Ioannovna byla prvním z Petrových potomků, kteří palác zrekonstruovali. V roce 1731 pověřila dvorního architekta Francesca Bartolomea Rastrelliho, který se později stal uznávaným mistrem pozdního baroka v Rusku, aby na místě vytvořil nový, větší palác. Třetí Zimní palác, dokončený v roce 1735, sloužil pouhých 17 let, než byl Rastrelli znovu požádán, tentokrát císařovnou Alžbětou (Elizaveta Petrovna), aby budovu ještě rozšířil.
Otevírací doba:
Pondělí: zavřeno
Úterý: 10:30 - 18:00
Středa: 10:30 - 21:00
Čtvrtek - neděle: 10:30 - 18:00
Dům knihy (rusky Dom Knigi) je jedním z prvních knihkupectví v Rusku a nejvýznamnějším v Petrohradě. Obchod byl otevřen v roce 1939 a zůstal funkčním knihkupectvím až do listopadu 1942, navzdory Leningradské blokádě. Obchod, který patřil Petrohradskému státnímu nakladatelství, byl znovu otevřen v roce 1948 a dodnes je jedním z největších knihkupectví v Petrohradě. Tři patra plná knih všemožných žánrů, od beletrie až po cestopisy, uspokojí všechny chutě každého knihomoíla. Nádherná secesní budova knihkupectví se nachází na křižovatce Něvského prospektu a Gribojedovského kanálu.
Letní zahrada (rusky Letnij sad) byla založena v roce 1704 na příkaz cara Petra Velikého, který se na její plánování osobně podílel. Chtěl, aby zahrada jeho letního sídla byla stejně krásná jako slavné zahrady evropských panovníků a byla to vůbec první císařská zahrada evropského stylu v Rusku. Výsledné dílo v sobě kombinuje dokonalý krajinářský design a inženýrství. Zahradu zdobí mramorové sochy dovezené z Evropy, fontány a samozřejmě nespočet vzácných květin a rostlin. V průběhu času se původní podoba zahrady zásadně změnila, drasticky utrpěla během 2. světové války. Nicméně dodnes si zachovala hlavní rysy původního uspořádání, nyní je součástí komplexu Ruského muzea.
První palác postavený v Petrohradu ve skutečnosti vůbec není palác. Je to vcelku obyčejný dvoupatrový kamenný dům ze 17. století, ve kterém trávil letní měsíce Petr Veliký, první ruský císař. Tento dům je však začátkem slavné historie petrohradských paláců, které se brzy vyrovnají a dokonce předčí majestátnost Versailles, Buckinghamského paláce a dalších velkých paláců světa. Letohrádek se od své výstavby téměř nezměnil a dnes dává svým návštěvníkům vzácnou příležitost nahlédnout do života, jak tomu bylo před 300 lety.
Otevírací doba: Od června do října, denně od 10 do 18 hodin.
Vstupné: 300 rublů (5 EUR).
Martovo pole (nebo také Marsovo pole) má dlouhou a pestrou historii, která sahá až k samému počátku historie města. Na počátku 18. století bylo prostranství nynějšího Martova pole v podstatě jen zarostlou bažinou. Ta byla následně přeměněna na vojenské cvičiště a přejmenována na Grand Meadow. Car Pavel I. zde cvičil svůj Pavlovský pluk a místo (dnes náměstí) dostalo roku 1805 své současné jméno.
Dnes je místo rozlehlým 12 hektarovým náměstím, jemuž dominuje pomník „Bojovníkům za revoluci“ padlých roku 1917. Náhrodní kameny zdobí epitafy a uprostřed oří věčný oheň.
Nové Holandsko (rusky Novaya Gollandiya) je jednou z nejneobvyklejších památek Petrohradu. Je to vlastně uměle vytvořený ostrov, jehož podoba souvisí s historií admirality. Ostrov se nachází mezi řekou Moyka, kanálem admirality a kanálem Kryukov. Jeho vznik se datuje do doby Petra Velikého. Původně byl vytvořen v roce 1719 vybudováním dvou kanálů. Oficiálně ale ostrov vznikl až ve 30. letech 18. století. První dřevěné stavby postavil Ivan Korobov, které později nahradily stavby kamenné.
Během 1. světové války byla na místě nainstalována radiová stanice námořního velitelství, a právě odtud oznámili "bolševici" v roce 1917 převzetí moci. Ve 30. letech 19. století byla na ostrově postavena ikonická kruhová budova jakožto námořní věznice.
Ostrov prošel mnoha úpravami a stal se multifunkčním centrem. Konají se zde výstavy, workshopy a nejrůznější akce, najdete tu spoustu kaváren, barů a restaurací, kde si pochutnáte na místní i mezinárodní kuchyni.
S výškou 462 metrů je Lakhta Center nejvyšší budovou nejen v Rusku, ale i v Evropě. Jde o ultramoderní komplex, který je propojením kancelářských prostor (včetně sídla Gazpromu) s rekreačními a kulturními zařízeními.
Konstrukce budovy zahrnuje několik inovativních prvků účinnosti, včetně „inteligentní“ skleněné fasády, která zajišťuje přirozené větrání i tepelnou izolaci, a speciálně navrženou mikroklimatickou klimatizaci. Uspořádání komplexu představuje trup lodi a integruje mořské motivy s vlnovitými strukturami. Na fasádu budovy bylo použito 16 500 kusů zakřiveného skla - největší objem skla, jaký kdy byl na výškové budově použit. Věž má 90 podlaží - 87 nadzemních a tři podzemní, s celkem 34 výtahy.
Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších turistických atrakcí Petrohradu, palác a park v Petěrgof (také známý jako Petrodvorce), jsou často označovány jako „ruské Versailles“. Palác byl postaven pro Petra Velikého, panství si však zamilovala i jeho dcera císařovna Alžběta, která nařídila rozšíření paláce a značně rozšířila park o slavný systém fontán, včetně skutečně velkolepé velké kaskády. Úpravy parku pokračovaly i během 18. až 19. století, značné stopy tu zanechala i sama Kateřina Veliká.
Stejně jako téměř všechna předměstská panství v Petrohrad, byl i Peterhof zpustošen německými vojsky během 2. světové války. Byl však jedním z prvních, který byl znovu vzkříšen a zpřístupněn veřejnosti.
Mariinské divadlo, sídlo nejlepších ruských operních a baletních souborů, je monumentální neoklasicistní budova, jejíž nejpůsobivějším prvkem je přenádherně zdobené obrovské jeviště. Mariinské divadlo po staletí představovalo světu mistrovská díla ruského baletu a opery. Vychutnat si balet, operu či symfonický koncert v opulentním Mariinském divadle je nezapomenutelným zážitkem a dokonalým způsobem, jak se seznámit s kouzlem ruské hudby a tance.
Petrohrad spojuje hned několik věcí v jeden velký celek, jež nadchne jakéhokoliv cestovatele. Je to kombinace zábavy a poznávání. To může v Petrohradu nabývat nejrůznějších podob. Právě kulturní a historické památky vás v tomto ruském městě zabaví na hodně dlouhou dobu.
Významných staveb je v Petrohradu více než dost. Od každého velké množství, takže na své si přijde opravdu kdokoliv. Začít můžete například paláci a úředními budovami. Za návštěvu stojí Aničkovův palác, Jusupovský palác, Menšikovův palác, ale i Mramorový palác. Obrovskou a nepřehlédnutelnou budovou je zimní palác s muzeem Ermitáž. Jeho tvůrcem byla dcera Petra Velikého. Vynechat byste neměli ani první stavbu v Petrohradu, kterou je Petropavlovská pevnost. Dále je to Palác Admirality. Mnohé cestovatele může zajímat i budova generálního štábu vybudovaná v klasicistním duchu. Od paláců lze postupně přejít ke kostelům a klášterům. Mezi ty významné patří rozhodně Katedrála svatého Petra a Pavla, Katedrála svatého Izáka nebo Kazaňská katedrála s nepřehlédnutelnou kopulí. Typickou ruskou architekturu lze zpozorovat na chrámu Vzkříšení Ježíše Krista. Zajímavý je kostel Ikony Matky Boží Vladimirské, jejíž zvonice vznikla v roce 1786. V Petrohradu byste neměli minout ani další monumenty, mezi něž se řadí Alexandrův sloup, jehož výška dosahuje 47,5 metru. Dílo z leštěného granitu je skutečně ohromující. K významným sochám tohoto města patří socha cara Petra I. Velikého a socha cara Mikuláše I. Petrohrad se samozřejmě může pochlubit i přemírou dalších originálních staveb. Z devatenáctého a dvacátého století pochází Dům knihy. Objekt, který vznikl podle návrhu architekta Pavla Suroza. Pokud dostane chuť zajít si do první evropské zahrady v Rusku, navštivte Letní sad a Letní palác Petra I. Velikého. Krásné a rozlehlé náměstí s památníkem prezentuje Martovo pole nebo se vydáte na uměle vytvořený ostrov Nové Holandsko. Petrohrad je směsicí mnohých stylů, jež z velké míry pochází i z Evropy. Dokazuje to například socha Švejka. Ano, toho Švejka z díla Jaroslava Haška. Ta je ve městě Petrohrad situována od roku 2003. Z novodobějších staveb můžete obdivovat například nejvyšší mrakodrap Evropy a Ruska, kterým je Lakhta Center.
S Petrohradem se pojí i desítky mostů přes řeky a kanály. Mnohé z nich jsou dokonce zvedací. Typickým příkladem je Dvorcový most. Prvním mostem ve městě byl Blagoveščenský most z roku 1850, od té doby jich vzniklo více jak 340. Petrohrad je díky těmto vodním kanálům označován za Benátky severu. V okamžiku, kdy byste se nabažili krás Petrohradu, můžete okusit i okolní zajímavosti, jakými jsou ostrovní pevnost Kronštadt nebo pověstný Petěrgof.
V Petrohradu se pochopitelně nemusíte věnovat pouze návštěvám pamětihodností. Oddávat se můžete i kulturním zážitkům. Ty vám mohou zprostředkovat Mariinské divadlo, Alexandrinovo divadlo a Michajlovské divadlo. Hodně oblíbené je i nakupování. Spoustu obchodů nejrůznějšího charakteru naleznete na Něvském prospektě nacházejícím se v Gostěném dvoře. Za zmínku stojí bujarý noční život, který je Rusům naprosto vlastní. Navštívit můžete hodně známých klubů, mezi něž se řadí klub Marshal.
Při procházkách po Petrohradu si budete moci povšimnout mnoha stravovacích zařízení, jež nemají s Ruskem moc společného. Lze zpozorovat evropský vliv na toto město. Přesto si mezi sushi bary a nejrůznějšími fastfoody přijdete na své a budete moci ochutnat speciality spojené s Petrohradem. Před každým hlavním jídlem si lze dopřát vynikající boršč, což je polévka z červené řepy. Další hodně oblíbenou je ta zeleninová, které se říká Soljanka, popřípadě zelná polévka Šči. V okamžiku, kdy se přesunete k hlavnímu chodu, udělá na vás dojem svíčkový Stroganov, masové šišky Šašlik nebo pověstné dušené maso Žarkoje. Spousta turistů si rádo pochutnává na taštičkách naplněných hovězím masem s trochou kysané omáčky. Takovému pokrmu se říká Pelmeni. Díky tomu, že Petrohradem protéká řeka Něva, jsou součástí jídelníčku také ryby. Každé dobré jídlo je zapotřebí zapít. V Petrohradu to bude určitě pivo Baltika nebo pověstná ruská vodka, jíž naleznete na každém kroku.
Když si budete chtít v Petrohradu pochutnat na dobrém jídle, navštivte některý z těchto vyhlášených podniků. Je to například Dans Le Noir?, Palkin, Katyusha Restaurant, Gogol, Troika, LoungeRoom nebo síť obchodů Kroška Kartoška, kde si na své přijdou hlavně milovníci brambor.
Počasí v Petrohradu je vzhledem k situování tohoto města trochu nevyzpytatelné. Petrohrad se nachází v severnější části Ruska, takže nepočítejte s příliš slunným létem. Průměrné teploty se v červenci a v srpnu pohybují kolem 22 °C až 24 °C, což je příjemné klima. Počítat však musíte s vyšším množstvím srážek. V létě v Petrohradu prší asi nejvíce za celý rok. Jaro a podzim lze označit za chladnější období, protože průměrné teploty klesají k 8 °C až 12 °C. Na druhou stranu tolik neprší. Kdybyste se náhodou rozhodli navštívit Petrohrad v zimě, užijete si opravdovou ruskou zimu. Mohou za to teploty kolem -10 °C až -6 °C. Maxima mohou pochopitelně klesat ještě níž.
Petrohrad je určitě bezpečným ruským městem. Není třeba mít jakékoliv předsudky, ba naopak. Místní lidé jsou velice vstřícní a ochotní. Kriminalita je zde na průměrné úrovni ve srovnání s jinými evropskými městy. I když vám zde nic zásadního nehrozí, měli byste dodržovat několik obecných zásad. Na frekventovanějších místech si hlídejte osobní věci před zloději, cennosti raději nechávejte v hotelovém trezoru a v noci se nepouštějte do odlehlých čtvrtí mimo turistické dění. Přes den se není čehokoliv obávat.
Petrohrad je ve srovnání s evropskými městy levnou destinací pro dovolenou. I v porovnání s Českou republikou nenarazíte na žádné velké rozdíly. Ceny za zboží a služby vzrůstají pouze v turisticky atraktivních lokalitách a lepších hotelích či restauracích. Petrohrad rozhodně nevysaje vaši peněženku do dna. Zde je několik příkladů tamních cen.
Petrohrad je od České republiky poměrně vzdáleným ruským městem. Většina mapových tras se bude pohybovat kolem 1 900 kilometrů. Dobrodruzi jsou schopni takovou cestu urazit vlastním automobilem, popřípadě zvolíte autobusovou dopravu. Jízda autobusem může trvat kolem 34 hodin a náklady na jednosměrnou jízdenku se pohybují do 3 000 Kč. Jestliže si však chcete více užívat Petrohradu nežli trávit dlouhý čas na cestě, vsaďte na leteckou přepravu. Využít můžete přímých letů z Prahy na letiště Petrohrad Pulkovo, které se nachází asi 24 kilometrů od této ruské metropole. V letadle strávíte asi 2,5 hodiny a za letenku zaplatíte v průměru 5 000 Kč. Pak stačí vyřešit jen snadnou přepravu z letiště do města.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
